Kdo jsi?
Co chceš?
Kam jdeš?
Co potřebuješ?
Kde je odpověd?
… uvnitř.
U přátel, partnera, v knihách, na internetu, v životě… venku najdeš vodítka. Ale odpověď jen uvnitř. Protože je tvoje. Každý člověk má svou, jinou.
Závisí tvoje pocity na tom, co kdo řekne, neřekne, udělá, neudělá? Potřebuješ někoho? Bojíš se samoty? Nesnášíš ticho a klid? Nespíš?
Samota, ticho, klid.. to je cesta k tobě. Tam má vnitřní hlas možnost mluvit. Když nemá prostor přes den, najde si ho v noci.
Najdeš odvahu podívat se sobě do očí? Podívat se do sebe? Co tam skutečně je? Čeho se tak bojíš? Myslíš si, že to zhoršíš tím, že se na to podíváš? Když se řízneš nožem, taky se díváš jinam? A proto to neexistuje? Zhoršíš to tím, že se na to podíváš? Co se stane, když budeš jen předstírat, že se nic nestalo? A co se stane, když se na to podíváš a ošetříš to? Která cesta vede do ráje?
To, čeho se bojíš, je dávno v tobě. Před tím nejde utýct. To, že se tváříš, že to neexistuje, ti jen stojí v cestě ke štěstí. Protože ta vede přesně tudy. To neukecáš.
Bez samoty neni možný najít sebe. Samota je cesta k sobě. Přestaň utíkat sám/a před sebou. Přestaň utíkat před tím jediným člověkem, který tu pro tebe bude až do smrti. Který při tobě stojí vždy. V každém tvém kroku. Který tě nikdy neopustí. Se kterým nemůžeš být osamělý.
Je ten člověk hodně nemocný? Říká ti hodně nepříjemný věci? Protože je mu hodně zle? Co uděláš? Utečeš od něj? Zadupeš ho do země? Řekneš mu „buď rád za to co máš a mlč“? Nebo se rozhodneš se mu podívat do očí? A pomoci mu? Někomu, kdo jediný tu pro tebe vždycky je a bude. Stojí ti ten člověk za to, hledat způsob, jak ho uzdravit? Člověka, který jediný tě může skutečně naplnit. Jedině jehož štěstí je celým tvým štěstím. Je pro tebe důležitý? Jediný člověk, bez kterého skutečně nemůžeš žít? Co pro něj chceš? Co mu dáš? Co pro tebe znamená?
Znamená pro tebe všechno. Bez něj nebude nic…
…tak jak? Budeš utíkat? Nebo si zkusíš sednout sám/a do křesla. Chvíli se nudit. A poslouchat, jak k tobě tvůj vnitřní hlas mluví. Nechat ho konečně mluvit. Poslouchat ho. A hlavně – nechat ho domluvit. Protože to nejdůležitější, ti řekne až na konci.
Dělej, co uznáš za vhodný. Je to tvůj život. Ten člověk, kterýho vidíš v zrcadle. On je tvůj život.